Jak sepsat závěť v roce 2026: platné formy, svědci a role notáře

Úvod

Přemýšlet o vlastní smrti není snadné. Pokud právě hledáte, jak sepsat závěť, děláte ale něco, co Vaší rodině jednou hodně ulehčí: rozhodujete Vy, a ne zákonná posloupnost, a Vaši blízcí se nebudou dohadovat nad tím, jaké bylo Vaše přání.

Závěť můžete pořídit třemi způsoby: napsat a podepsat ji celou vlastní rukou (§ 1533 zákona č. 89/2012 Sb.), vytisknout ji a podepsat před dvěma současně přítomnými svědky, před nimiž prohlásíte, že jde o Vaši poslední vůli (§ 1534), anebo ji sepsat u notáře jako notářský zápis za 2 000 Kč. Vždy potřebujete vlastnoruční podpis a jednoznačné označení dědice; svědkem nesmí být ten, komu něco zůstavujete, ani osoba jemu blízká (§ 1540).

Projdeme vše podstatné: kdo závěť pořídit může, co musí být na listině, jaké tři formy české právo uznává, kdo nemůže být svědkem, kolik stojí notář, kde závěť uložit a jak ji změnit. Na konci je kontrolní seznam chyb; část pro cizince a majetek v zahraničí najdete v první kapitole.

Jednu věc je dobré vědět hned: závěť není místo pro přání k pohřbu. Otevírá se až v dědickém řízení, týdny po pohřbu — přání k obřadu patří jinam, jak popisujeme v článku jak naplánovat pohřeb dopředu.

Údaje jsou aktuální k září 2026. Vycházíme z občanského zákoníku ve znění účinném od 1. ledna 2026, z notářského řádu ve znění od 1. dubna 2025 a z notářského tarifu ve znění od 14. března 2025. Paragrafy bez uvedení zákona jsou ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.); zkratkou NŘ odkazujeme na notářský řád (zákon č. 358/1992 Sb.).

Kdo může sepsat závěť a co musí obsahovat

Závěť může sepsat každý plně svéprávný člověk. Od patnácti let lze pořizovat i bez souhlasu rodičů, a to formou veřejné listiny u notáře (§ 1526 zákona č. 89/2012 Sb.). Na listině musí být vlastnoruční podpis a označení dědice, datum doporučujeme. Závěť pořizujete osobně a jen za sebe. Jazyk zákon nepředepisuje.

Svéprávnost a věk

Plně svéprávným se člověk stává zletilostí, tedy v osmnácti letech (§ 30 zákona č. 89/2012 Sb.). Kdo svéprávný není, není způsobilý pořizovat pro případ smrti; výjimky stanoví jen §§ 1526 až 1528 (§ 1525).

Výjimky jsou tři. Kdo dovršil patnácti let a dosud nenabyl plné svéprávnosti, může pořizovat bez souhlasu zákonného zástupce, a to formou veřejné listiny (§ 1526). Kdo byl ve svéprávnosti omezen, může v rámci omezení pořizovat jen veřejnou listinou (§ 1528 odst. 1). A kdo byl omezen pro chorobnou závislost na alkoholu, psychotropních látkách nebo na hráčské vášni, může pořizovat v jakékoli předepsané formě, nejvýše však o polovině pozůstalosti (§ 1528 odst. 2).

Neplatné je i jednání osoby v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, i když soud svéprávnost neomezil (§ 581) — kdo veřejnou listinu o závěti sepisuje, musí se proto přesvědčit, zda se projev poslední vůle děje s rozvahou, vážně a bez donucení (§ 1538).

Co musí být na listině — podpis, datum, označení dědice, jazyk

Zákon definuje závěť jako „odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz" (§ 1494 odst. 1). Podpis vlastní rukou je nutný vždy: u vlastnoruční závěti píšete vlastní rukou celý text i podpis (§ 1533), u textu z počítače postačí vlastnoruční podpis, přibývají však svědci (§ 1534).

Chybějící datum závěť samo o sobě neruší. Podle § 1494 odst. 1 věty druhé je závěť neplatná jen tehdy, není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla pořízena, a zároveň pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují, anebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení. Tvrzení „bez data je závěť neplatná" pochází z občanského zákoníku z roku 1964. Datum přesto uvádějte vždy — jen tak lze poznat, která listina je novější.

Dědice označte tak, aby nemohlo dojít k záměně. Zákon žádá, aby zůstavitel „svou vůli projevil tak určitě, že nestačí, aby jen přisvědčil návrhu, který mu byl učiněn" (§ 1497). Proto zde nenajdete vzor k vyplnění: stažená šablona je přesně tím návrhem, kterému člověk jen přisvědčí. A šablona nevidí Vaši rodinu. Máte-li nemovitost, děti z více vztahů, podnik nebo majetek v zahraničí, je notář za 2 000 Kč nejlevnější pojistkou.

Pořizujete-li v době, kdy jste v péči zdravotnického nebo sociálního zařízení, nemůžete platně ustanovit dědicem ani odkazovníkem toho, kdo zařízení spravuje nebo v něm působí — ledaže jde o veřejnou listinu (§ 1493 odst. 1). Jazyk zákon nepředepisuje, svědci však musí rozumět tomu, v němž závěť sepisujete (§ 1539 odst. 2); notářský zápis vzniká česky (§ 58 zákona č. 358/1992 Sb.).

Co na listině nesmí chybět:

1. Dědic a to, co mu zůstavujete (§ 1494 odst. 1).
2. Váš vlastnoruční podpis (§§ 1533, 1534).
3. Podpisy dvou svědků — jen nepsali-li jste závěť vlastní rukou (§ 1534); k podpisu zpravidla připojí údaje, podle nichž je lze zjistit (§ 1539 odst. 1).

Co zákon nevyžaduje, ale na listinu patří: datum a místo pořízení (u notářského zápisu povinné, § 63 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb.), Vaše jméno, příjmení, datum narození, bydliště a označení, že jde o Vaši poslední vůli.

Zdroj: e-Sbírka — zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. ledna 2026.

Co dalšího můžete v závěti určit

Můžete povolat náhradníka pro případ, že by dědic dědictví nenabyl (§ 1507), nebo zřídit odkaz — nařídit dědici, aby určité osobě vydal předmět odkazu (§ 1594 odst. 1); odkazovník ovšem není dědic (§ 1477 odst. 2). Dovětkem lze nařídit odkaz, stanovit podmínku nebo uložit příkaz, ale dovětek dědice nepovolává (§ 1498). Vykonavatele závěti lze povolat i prostou vlastnoruční závětí (§ 1553 odst. 1), kdežto správce pozůstalosti vyžaduje veřejnou listinu (§ 1556 odst. 1).

Společnou závěť manželé sepsat nemohou (§ 1496). Alternativou je dědická smlouva (§ 1582 odst. 1); vyžaduje notářský zápis (odst. 2), musí ponechat volnou čtvrtinu pozůstalosti (§ 1585 odst. 1) a nelze ji jednostranně zrušit — je třeba souhlas smluvního dědice ve formě veřejné listiny (§ 1590).

Máte-li společné jmění manželů, pořizujete jen o tom, co z něj připadne Vám: nejprve se společné jmění vypořádá a teprve poté se projednává pozůstalost (§ 764 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. a § 162 zákona č. 292/2013 Sb.). Kdo dědí, není-li závěť, vysvětluje průvodce dědickým řízením. Vdovský důchod do pozůstalosti nepatří — je to dávka důchodového pojištění. Přání ke kremaci do závěti nepatří; viz průvodce kremací.

Jaké právo se použije — cizinci a majetek v zahraničí

Žijete-li v Česku jako cizinec, nebo máte-li majetek v zahraničí, rozhoduje nařízení (EU) č. 650/2012. Použije se i tehdy, je-li určeným právem právo státu mimo Evropskou unii (čl. 20 — univerzální použitelnost). Platí tedy i pro Vás, i když nejste občanem EU.

Bez volby práva se dědění jako celek řídí právem státu obvyklého pobytu zůstavitele v době smrti (čl. 21 odst. 1). Obvyklý pobyt je faktická otázka: posuzuje se délka a pravidelnost pobytu, jeho důvody a životní okolnosti. Není to totéž co trvalý pobyt podle cizineckých předpisů, a u člověka dlouhodobě pracujícího v cizině může dopadnout jinak, než se zdá. Proto Vám nemůžeme napsat, které právo se použije právě na Vás.

V závěti si můžete výslovně zvolit právo státu, jehož jste státním příslušníkem (čl. 22 odst. 1); volba musí být učiněna v pořízení pro případ smrti (odst. 2) a mění i pravidla o povinném dílu. Zároveň platí, že vybírat lze jen z práva státu vlastní státní příslušnosti — povinný díl tak nelze obejít volbou libovolného cizího právního řádu.

Forma je řešena vstřícně: stačí splnit kterékoli z kritérií v čl. 27 odst. 1, takže závěť pořízená v Česku podle českých pravidel je formálně v pořádku, i když jste občanem jiného státu.

Pozor na rozdíl, který se snadno přehlédne: volba práva není volbou státu, který pozůstalost projedná. Dohodu o příslušnosti soudů nařízení dovoluje jen u práva členského státu (čl. 5). Majetek v zahraničí se zpravidla dědí podle téhož jednoho práva; postavení dědice v jiném členském státě prokáže evropské dědické osvědčení. Dánsko a Irsko nařízení neuplatňují a Spojené království je státem třetím.

Zdroj: EUR-Lex — Nařízení (EU) č. 650/2012. Svou konkrétní situaci proberte s notářem.

Jak sepsat závěť — tři platné formy

České právo zná tři běžné formy závěti. Vlastnoruční napíšete i podepíšete celou vlastní rukou a svědky nepotřebujete (§ 1533 zákona č. 89/2012 Sb.). Alografní smíte napsat na počítači, musíte ji však podepsat a před dvěma současně přítomnými svědky prohlásit, že obsahuje Vaši poslední vůli (§ 1534). Třetí formou je notářský zápis.

Paragrafy bez čísla zákona jsou ustanovení zákona č. 89/2012 Sb.; NŘ = notářský řád, zákon č. 358/1992 Sb.

Vlastnoruční závěť

Celý text napíšete vlastní rukou a vlastní rukou podepíšete (§ 1533); nestačí jen podepsat text vytištěný z počítače. Svědky ani notáře nepotřebujete. Bezplatná tato forma ale není, chcete-li mít jistotu, že se listina najde: do Evidence se dostane jen v notářské úschově (§ 35b odst. 2 NŘ), tedy za 1 100 Kč plus 100 Kč.

Závěť se svědky (alografní)

Závěť, kterou jste nenapsali vlastní rukou, musíte vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje Vaši poslední vůli (§ 1534). Slovo „současně" je klíčové: dva svědci, kteří přišli každý jindy, podmínku nesplňují. Svědci se na listinu podepíší a připojí údaje, podle nichž je lze zjistit (§ 1539 odst. 1); obsah znát nemusí.

Závěť u notáře (notářský zápis)

Notářský zápis je veřejnou listinou (§ 6 odst. 1 NŘ), originál zůstává u notáře a sám se dostane do Evidence. Vezměte si platný úřední průkaz — jinak musí totožnost potvrdit dva svědci totožnosti (§ 64 odst. 1 NŘ). Neznáte-li češtinu, je třeba tlumočníka; tlumočníkem nesmí být osoba blízká účastníkům ani ten, kdo je ve věci zúčastněn (§ 69 odst. 1 NŘ) — dceru, která má dědit, tedy přibrat nelze. Ovládá-li Váš jazyk notář nebo jeho pracovník, tlumočník odpadá (§ 69 odst. 2 NŘ).

Kdo nemůže být svědkem

Okruhy vyloučených osob jsou dva různé a nelze je zaměňovat.

U soukromé listiny nemůže svědčit osoba nesvéprávná ani osoba neznalá jazyka či způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí (§ 1539 odst. 2). Dále není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje, dědic nebo odkazovník, osoba blízká jemu a jeho zaměstnanec (§ 1540 odst. 1 ve spojení s § 22); totéž platí pro vykonavatele závěti, pisatele, předčitatele, tlumočníka a úřední osobu (§ 1541). Zákon tedy nevylučuje Vaše příbuzné, ale osoby navázané na dědice; v praxi to blízké příbuzné zpravidla vyřadí — volte svědky mimo rodinu.

Byl-li přesto svědkem někdo z vyloučeného okruhu, neplatná není celá závěť — ohroženo je jen ustanovení v jeho prospěch a lze je zhojit tím, že je zůstavitel napíše vlastní rukou nebo je potvrdí tři svědci (§ 1540 odst. 2). Je-li však povolán jediný dědic a právě on svědčil, není co oddělit (§ 576).

U notářského zápisu je okruh navázán opačně: svědky úkonu nemohou být mimo jiné osoby blízké účastníkovi, tedy Vám (§ 66 NŘ) — u závěti se ovšem svědci úkonu zpravidla nevyžadují. A bojíte-li se, že svědci obsah vyzradí: pisatel, svědek, předčitatel, tlumočník, schovatel i úřední osoba jsou povinni zachovat mlčenlivost (§ 1550).

Zvláštní situace — nevidomí, smyslové postižení, ohrožení života, počítač a video

Je-li zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, kterou nahlas přečte svědek, jenž závěť nepsal (§ 1535 odst. 1). Je-li osobou se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, platí totéž, ale obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zvolí a který musí ovládat všichni tři svědci (§ 1535 odst. 2). Notářská cesta bývá schůdnější — rodinný příslušník tam může působit jako důvěrník, ačkoli svědkem být nemůže (§ 67 odst. 4 NŘ).

Pro mimořádné situace zná zákon čtyři úlevové formy: ústní závěť před třemi svědky při ohrožení života (§ 1542), záznam starostou obce (§ 1543), velitelem plavidla či letadla (§ 1544) a velitelem vojenské jednotky (§ 1545). Je-li zůstavitel naživu, pozbývá ústní závěť platnosti za dva týdny a ostatní za tři měsíce (§ 1549).

Videozáznam ani zvukovou nahrávku zákon jako formu závěti nezná: závěť vyžaduje písemnou formu (§ 1532) a jedinou nepísemnou formou je ústní závěť s úlevami. Jednání učiněné jinou než zákonnou formou je neplatné (§ 582 odst. 1).

Kolik stojí závěť u notáře v roce 2026

Ceny úkonů kolem závěti stanoví notářský tarif — vyhláška č. 196/2001 Sb. Jsou to pevné sazby.

Celkem tedy u notáře počítejte s 2 000 + 100 + 300 Kč, k tomu DPH, je-li notář plátcem (§ 106 NŘ). Poradu notář nepočítá zvlášť — je započtena v odměně, provede-li úkon, jehož se týká (§ 3 odst. 4 vyhlášky). Odměnu smí zvýšit nejvýše o 100 %, jde-li o věc složitou či časově náročnou, je-li třeba cizího práva nebo jazyka, anebo provádí-li úkon mimo kancelář či mimo běžnou dobu (§ 9 odst. 1). Na zvýšení Vás musí upozornit předem; jinak je požadovat nemůže (§ 9 odst. 3).

Ceny jsou aktuální k září 2026 a vycházejí z vyhlášky č. 196/2001 Sb. ve znění novely č. 63/2025 Sb., účinné od 14. března 2025. Zdroj: e-Sbírka — vyhláška č. 196/2001 Sb. a e-Sbírka — zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád. Konkrétní částku si ověřte u svého notáře.

Nepominutelní dědicové, povinný díl a vydědění

Nepominutelnými dědici jsou Vaše děti, a nedědí-li, pak jejich potomci (§ 1643 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.); manžel mezi ně nepatří. Nezletilému musí připadnout alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, zletilému alespoň čtvrtina. Nejde přitom o podíl na pozůstalosti, ale o peněžní částku (§ 1654 odst. 1).

Zákonný dědický podíl, z něhož se povinný díl počítá, určuje zákonná posloupnost; tu rozebírá průvodce dědickým řízením.

Příklad. Pozůstalost 4 000 000 Kč, dvě děti (jedno nezletilé a jedno zletilé), manželka zemřela dříve. Zákonný dědický podíl každého dítěte je polovina, tedy 2 000 000 Kč.

• Nezletilé dítě: 3/4 × 2 000 000 = 1 500 000 Kč (tři osminy pozůstalosti).
• Zletilé dítě: 1/4 × 2 000 000 = 500 000 Kč (jedna osmina).
• Vázány jsou tedy 2 000 000 Kč, tj. polovina pozůstalosti — ještě předtím, než v závěti komukoli cokoli odkážete.
• Započtení darů. Dostalo-li zletilé dítě od Vás bezplatně 300 000 Kč v posledních třech letech před Vaší smrtí a nejde o obvyklé darování, započte se na jeho povinný díl (§ 1660 odst. 2) — k výplatě by zbylo 200 000 Kč. Co jste dítěti dali na založení domácnosti, na vstup do manželství nebo na začátek podnikání, se započte, i stalo-li se tak dříve, neprojevíte-li opačnou vůli (§ 1661 odst. 1).
• Dítě nedostane podíl na bytě, ale peníze (§ 1654 odst. 1), ledaže se s dědici dohodne jinak (odst. 2).
• Hodnotu pozůstalosti a započtení určí soudní komisař.

Vydědění — kdy a jak

Vydědit nepominutelného dědice lze jen ze zákonných důvodů: neposkytl-li potřebnou pomoc v nouzi, neprojevuje-li opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl-li odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, nebo vede-li trvale nezřízený život (§ 1646 odst. 1). Žádnou lhůtu typu „stačí pět let bez kontaktu" zákon nestanoví.

Prohlášení o vydědění se činí stejným způsobem jako závěť (§ 1649 odst. 1) — tedy i vlastnoručně; notáře zákon nevyžaduje. Neuvedete-li důvod, má dítě právo na povinný díl, ledaže se zákonný důvod proti němu prokáže (§ 1648); vydědění bez důvodu tedy není automaticky neplatné, jen se přesouvá důkazní břemeno. Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani jeho potomci, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli; nedožije-li se vyděděný, jeho potomci dědí (§ 1646 odst. 3). A vydědění nezvětší povinné díly ostatních dětí (§ 1645).

Kde závěť uložit a jak ji změnit nebo zrušit

Závěť sepsanou doma zákon nikam zapisovat nenařizuje. Do Evidence právních jednání pro případ smrti se dostane jen závěť ve formě notářského zápisu nebo závěť přijatá do notářské úschovy (§ 35b odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb.). Úschova stojí 1 100 Kč, zápis do Evidence 100 Kč.

Notářská úschova

Doma je listina po ruce a nic nestojí, ale nemusí se najít; u notáře si ji soudní komisař vyžádá jistě. Do úschovy notář přijímá listiny, které nemají formu notářského zápisu (§ 81 odst. 1 NŘ). Zpět ji vydá jen jejímu pořizovateli — nebo tomu, kdo se vykáže zvláštní plnou mocí s úředně ověřeným podpisem; výjimkou je listina přijatá do úschovy pro vydání další osobě (§ 84 odst. 1 NŘ). Zemře-li notář, jeho úschovy přebírá nástupce (§ 103 odst. 1 NŘ).

Evidence právních jednání pro případ smrti

Evidenci vede Notářská komora ČR (§ 35a odst. 1 NŘ); dříve a hovorově se jí říká Centrální evidence závětí. Evidují se v ní listiny o závěti, dovětku, dědické smlouvě, o vydědění či o povolání správce pozůstalosti (§ 35b odst. 1) — ale jen mají-li formu notářského zápisu nebo jsou-li v notářské úschově (§ 35b odst. 2). Zápis obstará notář (§ 35c odst. 1).

Obsah závěti se do Evidence nezapisuje a nikomu se nesděluje. Eviduje se jen to, že listina existuje a u kterého notáře je uložena. Komora to sdělí soudu, jinému státnímu orgánu nebo osobě, která prokáže právní zájem — a výhradně po úmrtí zůstavitele (§ 35c odst. 2); k žádosti patří úmrtní list a odměna Komory činí 500 Kč (§ 24a odst. 2 vyhlášky č. 196/2001 Sb.). Odlišná je užší služba podle § 35c odst. 3: kterýkoli notář vydá osobě s právním zájmem opis nebo potvrzení z Evidence za 150 Kč, ale pouze o povolání správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti.

Rodina zpravidla nemusí Komoru oslovovat sama — sdělení si vyžádá soudní komisař. Kdo má doma cizí závěť, je povinen ji na výzvu soudu vydat (§ 141 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb.); z dědického práva je vyloučen ten, kdo poslední pořízení zatají, zfalšuje nebo úmyslně zničí (§ 1481). Viz též co dělat, když někdo zemře.

Zdroj: e-Sbírka — zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád a portal.gov.cz — Sdělení informace o závěti. Údaje jsou aktuální k září 2026.

Změna a odvolání

Závěť můžete kdykoli změnit i zrušit (§ 1575). Pozor na rozšířený omyl: pozdější závěť ruší dřívější jen v rozsahu, v jakém dřívější nemůže vedle pozdější obstát (§ 1576). Chcete-li starou zrušit celou, napište to do nové výslovně, nebo ji odvolejte ve formě předepsané pro pořízení závěti (§ 1577).

Mlčky se závěť odvolává zničením listiny (§ 1578 odst. 1); zničíte-li jen jeden z několika stejnopisů, odvolání z toho dovodit nelze. Jiné porušení, třeba přeškrtnutí, ruší závěť jen při nepochybném zrušovacím úmyslu (odst. 2). Závěť sepsanou u notáře nelze odvolat zničením kopie — originál zůstává u notáře. Můžete kdykoli požadovat její vydání, vydat ji lze jen Vám osobně a vydáním se považuje za odvolanou (§ 1579 odst. 1). U vlastnoruční závěti vyzvednuté z úschovy tyto následky nenastávají a notář provede jen výmaz z Evidence (§ 84 odst. 4 NŘ) — na následky konkrétního kroku se přesto zeptejte notáře. Zrušíte-li novější závěť a starší uchováte, má se za to, že starší platí dál (§ 1580).

K závěti se vyplatí vrátit, změní-li se okolnosti: rozvod · narození dítěte · koupě či prodej nemovitosti · úmrtí dědice · stěhování do jiné země (mění i obvyklý pobyt podle čl. 21 nařízení (EU) č. 650/2012). A odvolání notářské závěti stojí 500 Kč, nikoli dalších 2 000 Kč (Položka D bod 4 vyhlášky č. 196/2001 Sb.).

Věděli jste? Závěť rozděluje majetek, ale fotografie, hlas ani životní příběh v ní neuchováte — a otevírá se až v dědickém řízení, týdny po pohřbu. Vzpomínku na Váš život mohou Vaši blízcí jednou uchovat jinde: v digitálním památníku s galerií, videi a návštěvní knihou.

Nejčastější chyby, kvůli kterým je závěť neplatná

Nejčastější chyby nebývají v obsahu, ale ve formě. Text vytištěný z počítače bez dvou současně přítomných svědků, svědci podepsaní až dodatečně nebo svědek, který je sám dědicem — každá z těchto vad může Vaši poslední vůli zcela nebo zčásti zmařit. Kontrolní seznam projděte ještě před podpisem.

Seznam nemá vyvolávat obavy. Zákon počítá s tím, že se člověk splete: chyby v psaní nejsou na újmu, je-li význam nepochybný (§ 578), vadný svědek neruší celou závěť (§ 1540 odst. 2) a i neplatná dědická smlouva může platit jako závěť (§ 1591).

Časté dotazy

Musí být závěť sepsána u notáře?

Nemusí. Zákon uznává tři formy: vlastnoruční závěť, kterou celou napíšete a podepíšete vlastní rukou (§ 1533 zákona č. 89/2012 Sb.), alografní závěť podepsanou před dvěma současně přítomnými svědky (§ 1534) a notářský zápis. Notáře zákon vyžaduje jen u některých pořízení — například u povolání správce pozůstalosti (§ 1556 odst. 1) a u dědické smlouvy (§ 1582 odst. 2).

Kolik stojí závěť u notáře?

Za sepsání notářského zápisu o závěti náleží notáři 2 000 Kč podle Položky D bodu 1 přílohy vyhlášky č. 196/2001 Sb. Připočítá se 100 Kč za zápis do Evidence právních jednání pro případ smrti (Položka O bod 1) a paušální náhrada nákladů 300 Kč (§ 16), plus DPH, je-li notář plátcem (§ 106 zákona č. 358/1992 Sb.). Údaje jsou aktuální k září 2026.

Může být svědkem člen rodiny?

Záleží na tom, čí je to příbuzný. Vyloučen je dědic nebo odkazovník a osoba blízká jemu — příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner (§ 1540 odst. 1 ve spojení s § 22 zákona č. 89/2012 Sb.). Příbuzný, který není dědicem ani odkazovníkem a není blízký žádnému z nich, zákonem vyloučen není; přesto volte svědky zcela mimo rodinu. U notářského zápisu nemůže být svědkem úkonu osoba blízká Vám (§ 66 zákona č. 358/1992 Sb.).

Je platná závěť napsaná na počítači?

Ano, ale pouze jako alografní závěť. Text si můžete vytisknout, musíte jej však vlastní rukou podepsat a před dvěma současně přítomnými svědky výslovně prohlásit, že listina obsahuje Vaši poslední vůli (§ 1534 zákona č. 89/2012 Sb.). Svědci se na listinu podepíší (§ 1539 odst. 1). Dva svědci, kteří se podepsali každý jindy, nestačí.

Mohou manželé sepsat společnou závěť?

Nemohou. Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele a ten nemůže pořídit společně s jinou osobou (§ 1496 zákona č. 89/2012 Sb.). Každý z manželů proto sepisuje vlastní závěť. Zákonnou alternativou je dědická smlouva mezi manžely (§ 1592); ta však vyžaduje formu veřejné listiny (§ 1582 odst. 2) a nelze ji jednostranně zrušit — ke zrušení je potřeba souhlas smluvního dědice (§ 1590).

Mohu vydědit své dítě?

Ano, ale jen ze zákonných důvodů: neposkytlo Vám potřebnou pomoc v nouzi, neprojevuje o Vás opravdový zájem, bylo odsouzeno pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, nebo vede trvale nezřízený život (§ 1646 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.). Prohlášení o vydědění se činí stejným způsobem jako závěť (§ 1649 odst. 1). Neuvedete-li důvod, má dítě právo na povinný díl, ledaže se zákonný důvod proti němu prokáže (§ 1648).

Shrnutí

• Tři platné formy: vlastnoruční (§ 1533), alografní se dvěma svědky (§ 1534) a notářský zápis.
• Slovo „současně" rozhoduje — svědci musí být přítomni zároveň a podepsat se na listinu (§ 1539 odst. 1).
• Vyloučeni jsou příbuzní dědice, ne Vaši (§ 1540 a § 22); u notáře je to naopak (§ 66 NŘ).
• Nepominutelnými dědici jsou děti: nezletilému 3/4 a zletilému 1/4 jeho zákonného dědického podílu, v penězích (§§ 1643, 1654).
• U notáře počítejte s 2 000 + 100 + 300 Kč plus DPH; odvolání 500 Kč.
• Do Evidence se dostanou jen notářské zápisy a závěti v notářské úschově (§ 35b odst. 2 NŘ); obsah se do ní nezapisuje.
• Pozdější závěť ruší dřívější jen v rozsahu rozporu (§ 1576).
• Chybějící datum závěť automaticky neruší (§ 1494 odst. 1), ale je to zbytečné riziko.
• Při vazbě na zahraničí rozhoduje nařízení (EU) č. 650/2012: obvyklý pobyt (čl. 21), nebo zvolené právo státní příslušnosti (čl. 22).

Související články

• Dědické řízení — kompletní průvodce pro pozůstalé
• Jak naplánovat pohřeb dopředu
• Co zařídit po úmrtí blízkého — přehled kroků
• Digitální památník — QR kód na náhrobek

Zatímco řešíte formality — přemýšlejte o digitálním památníku

Závěť určuje, co po Vás zůstane. Vzpomínku na Váš život mohou Vaši blízcí jednou uchovat v digitálním památníku na Kinmory — s fotografiemi, videi, Vaším životním příběhem a návštěvní knihou, do které mohou přátelé zanechat vzpomínku.

Pokud chcete, můžete už nyní vybrat několik fotografií a sepsat pár vět o svém životě. Rodině tím usnadníte, aby jednou mohla vytvořit památník, který se otevře po naskenování QR kódu na náhrobku. Vaši blízcí si pak sami zvolí, kdo památník uvidí — zda bude otevřený všem, chráněný heslem, nebo zcela soukromý.

Zjistit, jak digitální památník funguje →