Dědické řízení — kompletní průvodce pro pozůstalé v roce 2026

Dědické řízení v Česku — dokumenty a smlouvy na stole notáře

Úvod

Chápeme, že prožíváte jedno z nejtěžších období svého života. Ztráta blízkého člověka je bolestná sama o sobě — a nutnost řešit právní záležitosti kolem dědictví tento smutek ještě prohlubuje. Výrazy jako „řízení o pozůstalosti", „soudní komisař" nebo „výhrada soupisu" mohou působit zastrašujícím dojmem, zvláště pokud se s dědickým řízením setkáváte poprvé.

Máme pro Vás důležitou zprávu: dědické řízení nemusíte zahajovat sami. V České republice se celý proces spouští automaticky — matriční úřad po zápisu úmrtí oznámí tuto skutečnost příslušnému soudu, který pověří notáře. Ten si Vás sám pozve na první jednání, zpravidla do několika týdnů po úmrtí. Vaším úkolem je pouze připravit potřebné dokumenty a dostavit se na smluvené termíny.

Tento článek Vám krok za krokem vysvětlí, jak dědické řízení probíhá, jak dlouho trvá, kolik stojí odměna notáře, jak funguje odmítnutí dědictví a na co se připravit při jednání. Najdete zde přehledné tabulky s odměnami, srovnávací tabulky pro rozhodování a kontrolní seznam dokumentů, které si vzít s sebou.

Průvodce je určen všem pozůstalým v České republice — ať už dědíte byt, bankovní účet, rodinný dům, automobil, nebo se naopak obáváte, že zděděné dluhy převýší majetek. Pokud teprve řešíte první kroky po úmrtí, doporučujeme začít naším průvodcem co dělat, když někdo zemře.

Informace v tomto článku jsou aktuální k březnu 2026 a vycházejí z platného znění zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník), zákona č. 292/2013 Sb. (o zvláštních řízeních soudních) a vyhlášky č. 196/2001 Sb. (o odměnách notářů). Doporučujeme ověřit aktuální údaje na portálu portal.gov.cz.

Co je dědické řízení a jak se zahajuje

Dědické řízení (oficiálně „řízení o pozůstalosti") je zákonem stanovený proces, při němž se zjišťuje majetek a dluhy zemřelého, určují se jeho dědicové a rozhoduje se o tom, kdo co zdědí. Řízení se v České republice zahajuje automaticky po každém úmrtí — není třeba podávat žádnou žádost ani návrh.

Jak se řízení zahajuje

Celý proces začíná na matričním úřadu. Jakmile matrika zapíše úmrtí do knihy úmrtí a vystaví úmrtní list, zašle tuto informaci příslušnému okresnímu soudu. Soud poté na základě svého rozvrhu práce pověří konkrétního notáře, aby řízení vedl jako tzv. soudní komisař. Notář není v tomto případě pouhým soukromým právníkem — jedná z pověření soudu a jeho rozhodnutí mají právní závaznost.

Právní základ dědického řízení tvoří zejména:

  • Zákon č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník) — hmotněprávní úprava dědění (kdo dědí, dědické třídy, závěť, dědická smlouva)
  • Zákon č. 292/2013 Sb. (o zvláštních řízeních soudních) — procesní pravidla řízení o pozůstalosti
  • Vyhláška č. 196/2001 Sb. — odměna notáře jako soudního komisaře

Dědické řízení je povinné

Na rozdíl od některých jiných zemí je dědické řízení v České republice povinné a nelze jej obejít — a to ani v případě, že zemřelý zanechal závěť, dědickou smlouvu nebo že existuje jediný dědic. Bez pravomocného usnesení o dědictví nelze převést nemovitosti v katastru nemovitostí, nakládat s bankovními účty zemřelého ani získat přístup k dalšímu majetku.

Závěť, dědická smlouva a zákonná dědická posloupnost

Občanský zákoník rozlišuje tři základní tituly, na jejichž základě se dědí:

  1. Dědická smlouva (§ 1582–1593 OZ) — nejsilnější titul, přednost před závětí i zákonem. Uzavírá se za života zůstavitele formou notářského zápisu.
  2. Závěť (§ 1494–1581 OZ) — jednostranný právní úkon, jímž zůstavitel určuje, kdo po něm bude dědit. Může být vlastnoruční, ve formě notářského zápisu nebo za účasti svědků.
  3. Zákonná dědická posloupnost (§ 1633–1641 OZ) — pokud zůstavitel nezanechal ani závěť, ani dědickou smlouvu, dědí se podle zákona v šesti dědických třídách.
Dědická třída Kdo dědí Rozdělení
1. třída Děti a manžel/manželka Rovným dílem, manžel nejméně 1/4
2. třída Manžel/manželka, rodiče zůstavitele, spolužijící osoba Manžel min. 1/2, ostatní rovným dílem
3. třída Sourozenci, spolužijící osoba Rovným dílem
4. třída Prarodiče (z obou stran) Rovným dílem
5. třída Praprarodiče Rovným dílem
6. třída Děti dětí sourozenců, děti prarodičů Rovným dílem

Pokud neexistuje žádný dědic v žádné třídě a zemřelý nezanechal závěť ani dědickou smlouvu, připadá majetek státu jako tzv. odúmrť.

Rozdíl mezi dědickým řízením a závětí

Závěť je dokument, ve kterém zůstavitel určuje, komu má připadnout jeho majetek. Dědické řízení je soudní proces, ve kterém se zjišťuje, zda závěť existuje, zda je platná, a na jehož konci soud (prostřednictvím notáře) vydá rozhodnutí o tom, kdo skutečně dědí. I s platnou závětí musí proběhnout dědické řízení — závěť sama o sobě nepřevádí majetek.

Průběh dědického řízení — krok za krokem

Dědické řízení probíhá ve čtyřech hlavních fázích: zahájení a předběžné šetření, zjišťování majetku a dluhů, jednání s dědici a vydání usnesení o dědictví. Bez komplikací celý proces trvá zpravidla 2 až 6 měsíců od úmrtí.

Fáze 1: Zahájení řízení

Po obdržení oznámení o úmrtí od matriky okresní soud zahájí řízení o pozůstalosti a pověří notáře. Toto se děje automaticky — nevyžaduje žádný úkon z Vaší strany.

Fáze 2: Předběžné šetření

Notář si na první jednání (tzv. předběžné šetření) pozve zpravidla osobu, která vypravila pohřeb — tu totiž eviduje matrika. Toto jednání se koná obvykle 1 až 4 týdny po úmrtí.

Při předběžném šetření notář zjišťuje:

  • Základní údaje o zemřelém (rodinný stav, děti, rodiče)
  • Zda existuje závěť, dědická smlouva nebo dovětek
  • Přibližný rozsah majetku a dluhů
  • Kontakty na další potenciální dědice
  • Zda byl zemřelý v manželství (kvůli společnému jmění manželů)

Fáze 3: Zjišťování majetku a dluhů

Notář provádí vlastní šetření o majetku a závazcích zemřelého. Oslovuje zejména:

  • Katastr nemovitostí — nemovitý majetek (byty, domy, pozemky)
  • Banky a spořitelny — bankovní účty, úspory, termínované vklady
  • Centrální depozitář cenných papírů — akcie, dluhopisy
  • Registr vozidel — automobily, motocykly
  • Pojišťovny — životní pojistky, penzijní spoření
  • Finanční úřady — případné daňové nedoplatky
  • Exekutorský úřad — exekuce a soudní pohledávky

Notář zároveň vyzve dědice, aby doložili případný další majetek či dluhy, o nichž mají povědomí.

Fáze 4: Jednání s dědici

Po zjištění rozsahu pozůstalosti notář svolá jednání, na které pozve všechny dědice. Při tomto jednání:

  • Notář seznámí dědice s rozsahem majetku a dluhů
  • Poučí dědice o právu dědictví odmítnout (lhůta 1 měsíc)
  • Poučí dědice o možnosti uplatnit výhradu soupisu
  • Dědici mohou uzavřít dědickou dohodu o rozdělení majetku
  • Pokud se dědici nedohodnou, notář rozhodne podle zákonných podílů

Fáze 5: Usnesení o dědictví

Na závěr řízení notář vydá usnesení o dědictví, které potvrzuje:

  • Kdo je dědicem a jaký podíl zdědil
  • Jaký majetek a jaké dluhy přecházejí na jednotlivé dědice
  • Výši odměny notáře a hotových výdajů

Usnesení nabývá právní moci 15 dnů po doručení poslednímu účastníku řízení (pokud se nikdo neodvolá). Po nabytí právní moci můžete s usnesením zajít na katastr nemovitostí, do banky nebo na jiné instituce a převést na sebe zděděný majetek.

Orientační časový průběh dědického řízení

Fáze Co se děje Obvyklá lhůta
Úmrtí → zahájení řízení Matrika informuje soud, soud pověří notáře 1–3 týdny
Předběžné šetření Notář pozve osobu, která vypravila pohřeb 1–4 týdny po zahájení
Zjišťování majetku Notář oslovuje banky, katastr, registry 1–3 měsíce
Jednání s dědici Notář svolá dědice, projednání dohody 1–2 jednání
Usnesení o dědictví Notář vydá rozhodnutí 2–4 týdny po jednání
Nabytí právní moci 15 dnů od doručení, pokud se nikdo neodvolá 15 dnů
Celkem bez komplikací 2–6 měsíců
Se spory nebo komplikacemi 6–18 měsíců i déle

Údaje aktuální k březnu 2026. Lhůty se mohou lišit podle vytíženosti notáře a složitosti pozůstalosti. Zdroj: portal.gov.cz — Řízení o pozůstalosti.

Zjednodušené řízení (nepatrný majetek)

Pokud je hodnota pozůstalosti tak nízká, že nepřevyšuje přiměřené náklady na pohřeb, soud může řízení zastavit a majetek vydat tomu, kdo pohřeb vypravil. V takovém případě se nejedná o klasické dědění a celý proces je výrazně kratší.

Kolik stojí dědické řízení — odměna notáře v roce 2026

Odměna notáře jako soudního komisaře je stanovena vyhláškou č. 196/2001 Sb. a závisí na hodnotě pozůstalosti. Pro typickou pozůstalost v hodnotě 1 500 000 Kč činí odměna notáře přibližně 17 000 Kč (bez DPH). K odměně se připočítává DPH 21 % a hotové výdaje notáře.

Sazebník odměn notáře (vyhláška č. 196/2001 Sb.)

Odměna se počítá jako součet procentních sazeb z jednotlivých pásem hodnoty pozůstalosti:

Hodnota pozůstalosti Sazba
z prvních 500 000 Kč 2,0 %
z přebývající částky do 1 000 000 Kč 0,9 %
z přebývající částky do 3 000 000 Kč 0,5 %
z přebývající částky do 30 000 000 Kč 0,1 %
z přebývající částky nad 30 000 000 Kč 0,05 %
Minimální odměna 2 000 Kč

Příklady výpočtu odměny notáře

Hodnota pozůstalosti Výpočet odměny Odměna bez DPH S DPH 21 %
300 000 Kč 300 000 × 2 % 6 000 Kč 7 260 Kč
800 000 Kč 500 000 × 2 % + 300 000 × 0,9 % 12 700 Kč 15 367 Kč
1 500 000 Kč 500 000 × 2 % + 500 000 × 0,9 % + 500 000 × 0,5 % 17 000 Kč 20 570 Kč
3 000 000 Kč 500 000 × 2 % + 500 000 × 0,9 % + 2 000 000 × 0,5 % 24 500 Kč 29 645 Kč
5 000 000 Kč 500 000 × 2 % + 500 000 × 0,9 % + 2 000 000 × 0,5 % + 2 000 000 × 0,1 % 26 500 Kč 32 065 Kč
50 000 Kč (nepatrný) Minimální odměna 2 000 Kč 2 420 Kč

Další náklady

Kromě odměny notáře počítejte s dalšími náklady:

  • DPH 21 % — připočítává se k odměně notáře (notáři jsou plátci DPH)
  • Hotové výdaje notáře — poštovné, kopírování, ověřování (obvykle 500–2 000 Kč)
  • Znalecký posudek — pokud je třeba ocenit nemovitost nebo podnik (3 000–15 000 Kč)
  • Soudní poplatek — při odvolání proti usnesení (2 000 Kč)

Žádná daň z dědictví

Dobrá zpráva: v České republice neplatíte žádnou daň z dědictví. Daň z dědictví byla zrušena k 1. lednu 2014 zákonem č. 340/2013 Sb. (zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí). Zděděný majetek je od daně z příjmů osvobozen podle § 4a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Jedinou finanční povinností při dědění je tedy odměna notáře a případné hotové výdaje. Pro většinu pozůstalostí se celkové náklady dědického řízení pohybují mezi 5 000 a 30 000 Kč.

Nelze si vybrat notáře

Na rozdíl od běžných právních služeb si při dědickém řízení nemůžete vybrat notáře. Okresní soud přiděluje notáře na základě rozvrhu práce — jedná se o náhodné přidělení, které zajišťuje nestrannost řízení. Pokud máte pochybnosti o postupu přiděleného notáře, můžete podat stížnost předsedovi příslušného okresního soudu.

Částky aktuální k březnu 2026 podle vyhlášky č. 196/2001 Sb. Sazby se mohou změnit novelizací vyhlášky. Ověřte na portal.gov.cz.

Odmítnutí dědictví — kdy a jak

Dědic má právo dědictví odmítnout — ale musí tak učinit písemně u notáře do 1 měsíce od chvíle, kdy byl o tomto právu poučen. Odmítnutí je neodvolatelné a týká se celého dědictví. Existuje však i mírnější varianta — výhrada soupisu, která Vám umožní dědit, ale omezí Vaši odpovědnost za dluhy.

Kdy zvážit odmítnutí dědictví

Odmítnutí dědictví přichází v úvahu zejména tehdy, když:

  • Dluhy zemřelého převyšují hodnotu majetku (záporná pozůstalost)
  • Neznáte přesný rozsah dluhů a obáváte se skrytých závazků
  • Chcete se vyhnout jakémukoli zapojení do dědického řízení
  • Přejete si, aby Váš podíl přešel na jiného dědice (například na vlastní dítě)

Jak odmítnutí probíhá

  1. Notář Vás poučí o právu dědictví odmítnout (zpravidla při jednání)
  2. Lhůta 1 měsíc — od okamžiku poučení máte 1 měsíc na rozhodnutí
  3. Písemné prohlášení — odmítnutí musíte učinit ústně do protokolu u notáře nebo písemným podáním adresovaným soudu
  4. Neodvolatelné — jakmile dědictví odmítnete, rozhodnutí nelze vzít zpět
  5. Celé dědictví — nelze odmítnout jen dluhy a ponechat si majetek

Výhrada soupisu — mírnější alternativa

Pokud si nejste jisti, zda dluhy převyšují majetek, nemusíte dědictví odmítat. Můžete uplatnit výhradu soupisu (§ 1674–1679 OZ), což znamená:

  • Dědictví přijmete, ale Vaše odpovědnost za dluhy se omezuje na hodnotu zděděného majetku
  • Pokud jsou dluhy vyšší než majetek, nebudete platit rozdíl ze svého
  • Výhradu soupisu můžete uplatnit do 1 měsíce od poučení notářem

Pokud výhradu soupisu neuplatníte a dědictví neodmítnete, odpovídáte za dluhy zemřelého v plném rozsahu — tedy i nad rámec hodnoty zděděného majetku, vlastním majetkem.

Srovnání: odmítnutí dědictví vs. výhrada soupisu

Odmítnutí dědictví Výhrada soupisu
Výsledek Nedědíte nic — ani majetek, ani dluhy Dědíte vše, ale odpovídáte za dluhy jen do výše majetku
Lhůta 1 měsíc od poučení notářem 1 měsíc od poučení notářem
Odvolatelnost Neodvolatelné Neodvolatelné
Rozsah Celé dědictví Celé dědictví
Kdy zvolit Jisté, že dluhy výrazně převyšují majetek Nejistota o poměru majetku a dluhů
Podíl přechází na Další dědice v pořadí Zůstává Vám
Riziko Přijdete i o hodnotný majetek Pokud neuvedete pravdivě veškerý majetek, ochrana může padnout
Náklady Žádné Náklady na soupis pozůstalosti (znalecké posudky)

Důležité upozornění: zmeškání lhůty

Pokud lhůtu 1 měsíce promeškáte a neučiníte žádné prohlášení, platí, že jste dědictví neodmítli a nevyhradili si soupis. To znamená, že dědíte — včetně plné odpovědnosti za dluhy zemřelého. Tuto lhůtu proto berte velmi vážně.

Časté situace a komplikace

Každé dědické řízení je jiné a v praxi se objevuje řada situací, které mohou proces prodloužit nebo zkomplikovat. Níže najdete přehled nejčastějších komplikací a jak se s nimi vypořádat.

Napadení závěti

Závěť může být napadena z několika důvodů:

  • Formální nedostatky — závěť nesplňuje zákonem stanovené náležitosti (např. chybí podpis, datum nebo svědci u alografní závěti)
  • Nesvéprávnost zůstavitele — závěť byla sepsána v době, kdy zůstavitel nebyl způsobilý k právním úkonům
  • Nátlak nebo podvod — závěť byla vynucena pod nátlakem nebo vznikla v důsledku podvodu
  • Nepominutelní dědici — děti zůstavitele mají právo na povinný díl (nezletilé děti nejméně 3/4 zákonného dílu, zletilé děti nejméně 1/4), a pokud je závěť zkracuje, mohou se domáhat svého práva

Spory o závěť řeší soud a mohou dědické řízení výrazně prodloužit — o měsíce i roky.

Společné jmění manželů (SJM)

Pokud byl zemřelý v manželství, je třeba nejprve vypořádat společné jmění manželů. Polovina majetku v SJM patří pozůstalému manželu/manželce a není součástí dědictví. Předmětem dědického řízení je pouze druhá polovina majetku v SJM plus výlučný majetek zemřelého.

Příklad: Manželé vlastní byt v hodnotě 4 000 000 Kč ve společném jmění. Polovina bytu (2 000 000 Kč) patří pozůstalému manželu. Pouze druhá polovina (2 000 000 Kč) se stává součástí pozůstalosti a dědí se.

Neznámí dědici

Pokud není známo, zda existují další dědici (např. nemanželské děti, dědici ze závěti uložené v cizí zemi), notář může vydat výzvu k přihlášení dědiců prostřednictvím úřední desky soudu. Lhůta pro přihlášení je zpravidla 3 měsíce. To může řízení podstatně prodloužit.

Dluhy převyšující majetek (předlužená pozůstalost)

Pokud je pozůstalost předlužena (dluhy převyšují majetek), existují tyto možnosti:

  • Odmítnout dědictví — viz výše
  • Výhrada soupisu — dědit, ale odpovídat za dluhy jen do výše majetku
  • Likvidace pozůstalosti — soud nařídí likvidaci, majetek se zpeněží a rozdělí mezi věřitele. Dědici nezískají nic, ale neodpovídají za zbývající dluhy

Přeshraniční dědictví

Pokud zemřelý vlastnil majetek v zahraničí nebo byl cizím státním příslušníkem, řídí se dědické řízení nařízením EU č. 650/2012 (pro členské státy EU). Zpravidla platí právo státu, ve kterém měl zemřelý obvyklý pobyt. Přeshraniční řízení bývají složitější a vyžadují součinnost s notáři nebo soudy v příslušných zemích.

Spory mezi dědici

Pokud se dědici nedohodnou na rozdělení majetku, existuje několik možností:

  • Mediace — mimosoudní řešení sporu za pomoci mediátora (rychlejší a levnější)
  • Rozhodnutí notáře — notář rozdělí majetek podle zákonných podílů
  • Soudní řízení — dědic se může odvolat proti usnesení notáře k okresnímu soudu

Spory mezi dědici jsou bohužel častou příčinou prodlužování řízení. Pokud je to možné, snažte se dohodnout — šetří to čas, peníze i mezilidské vztahy.

Co připravit na jednání s notářem — kontrolní seznam

Na jednání s notářem je důležité přijít připraveni. Dobře připravené podklady mohou celé řízení výrazně urychlit. Níže najdete kontrolní seznam dokumentů a informací, které si s sebou vezměte.

Dokumenty o zemřelém

  • Úmrtní list (originál nebo ověřená kopie)
  • Občanský průkaz zemřelého (pokud je k dispozici)
  • Rodný list zemřelého (pokud je k dispozici)
  • Oddací list (pokud byl zemřelý ženatý/vdaná)
  • Rozsudek o rozvodu (pokud byl zemřelý rozvedený)

Dokumenty o majetku

  • List vlastnictví z katastru nemovitostí (výpis k datu úmrtí)
  • Informace o bankovních účtech — čísla účtů, názvy bank
  • Velký technický průkaz vozidla (pokud zemřelý vlastnil automobil)
  • Pojistné smlouvy — životní pojištění, penzijní spoření
  • Akcie, dluhopisy, podílové listy — výpisy z evidence
  • Smlouvy o stavebním spoření, termínovaných vkladech
  • Nájemní smlouvy (pokud zemřelý pronajímal nemovitost)

Dokumenty o dluzích

  • Přehled úvěrů a hypoték — smlouvy, výše nesplacených závazků
  • Exekuční příkazy (pokud existují)
  • Nedoplatky na nájemném, energiích, daních

Dokumenty o dědění

  • Závěť (pokud Vám je známa její existence nebo máte kopii)
  • Dědická smlouva (pokud existuje)
  • Doklad o zaplacení pohřbu — faktura a potvrzení o úhradě

Vaše dokumenty

  • Váš občanský průkaz (platný)
  • Kontaktní údaje na ostatní dědice — jména, adresy, telefony

Praktické rady

  • Notář si většinu informací ověřuje sám (katastr, banky, registry), ale Vaše podklady celý proces urychlí
  • Pokud některý dokument nemáte, sdělte to notáři — nemusíte řízení odkládat
  • Pokud nevíte o všem majetku zemřelého, sdělte notáři alespoň to, co víte — zatajování informací může mít právní následky
  • Na jednání si vezměte poznámkový blok — notář Vám sdělí řadu důležitých informací

Zatímco čekáte na první jednání s notářem, může být útěchou vytvořit stránku vzpomínek na Vašeho blízkého — místo, kde celá rodina může sdílet fotografie a příběhy.

Časté dotazy

Jak dlouho trvá dědické řízení?

Dědické řízení bez komplikací trvá zpravidla 2 až 6 měsíců od úmrtí. Notář svolá předběžné šetření obvykle 1 až 4 týdny po úmrtí. Pokud se dědici dohodnou a nejsou spory o závěť či majetek, může být řízení ukončeno i do 3 měsíců. Při sporech, neznámých dědicích nebo rozsáhlém majetku se řízení může protáhnout na rok i déle.

Musím platit daň z dědictví?

Ne. Daň z dědictví byla v České republice zrušena k 1. lednu 2014 zákonem č. 340/2013 Sb. Zděděný majetek nepodléhá žádné dani z dědictví. Dědictví je rovněž osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob podle § 4a zákona č. 586/1992 Sb. Jedinou finanční povinností je odměna notáře a případné hotové výdaje.

Mohu si vybrat notáře pro dědické řízení?

Ne. Notáře přiděluje okresní soud na základě rozvrhu práce — jedná se o náhodné přidělení a nelze si notáře zvolit ani změnit. Notář je pověřen soudem jako soudní komisař a má zákonnou povinnost řízení vést nestranně. Pokud máte pochybnosti o postupu notáře, můžete podat stížnost předsedovi příslušného okresního soudu.

Co se stane, když dědictví odmítnu?

Odmítnutí dědictví je neodvolatelné a týká se celého dědictví — nelze odmítnout jen dluhy a ponechat si majetek. Váš dědický podíl přechází na další dědice v pořadí podle zákona. Odmítnout dědictví musíte písemně u notáře do 1 měsíce od chvíle, kdy Vás notář poučil o právu dědictví odmítnout. Po uplynutí lhůty se má za to, že dědictví neodmítáte.

Kdo dědí, pokud zemřelý neměl závěť?

Pokud zemřelý nezanechal závěť, dědickou smlouvu ani dovětek, dědí se podle zákona v šesti dědických třídách. V první třídě dědí děti a manžel/manželka zemřelého rovným dílem (manžel nejméně jednu čtvrtinu). Pokud nedědí nikdo z první třídy, nastupuje druhá třída (manžel, rodiče, spolužijící osoba), a tak dále. Pokud neexistuje žádný dědic, připadá majetek státu jako tzv. odúmrť.

Musím notáři oznamovat všechny účty a majetek zemřelého?

Ano. Jako dědic máte povinnost poskytnout notáři pravdivé a úplné informace o majetku i dluzích zemřelého, které jsou Vám známy. Zatajení majetku nebo dluhů může mít právní následky — včetně odpovědnosti za škodu vůči ostatním dědicům. Notář si navíc sám ověřuje majetek prostřednictvím katastru nemovitostí, bank a dalších institucí.

Shrnutí

  • Dědické řízení se zahajuje automaticky — matrika informuje soud, soud pověří notáře. Nemusíte podávat žádnou žádost.
  • Řízení je povinné v České republice — i pokud existuje závěť nebo je jediný dědic.
  • Bez komplikací trvá 2–6 měsíců. Při sporech, neznámých dědicích nebo přeshraničním majetku se může protáhnout.
  • Odměna notáře závisí na hodnotě pozůstalosti — pro pozůstalost 1 500 000 Kč činí přibližně 17 000 Kč + DPH 21 %.
  • Daň z dědictví neexistuje od roku 2014 — platíte pouze odměnu notáře a hotové výdaje.
  • Notáře si nemůžete vybrat — přiděluje jej soud na základě rozvrhu práce.
  • Odmítnutí dědictví musíte učinit do 1 měsíce od poučení notářem. Je neodvolatelné a týká se celého dědictví.
  • Výhrada soupisu je mírnější alternativa — omezuje Vaši odpovědnost za dluhy na hodnotu zděděného majetku.
  • Připravte se na jednání — úmrtní list, doklady o majetku a dluzích, doklad o zaplacení pohřbu a kontakty na dědice.
  • V první dědické třídě dědí děti a manžel/manželka rovným dílem.
  • U manželů se nejprve vypořádá společné jmění manželů — polovina patří pozůstalému manželu a není součástí dědictví.

Související články


Zatímco řešíte formality — přemýšlejte o digitálním památníku

Dědické řízení, dokumenty a jednání s notářem — to vše jsou nezbytné kroky, které musíte zvládnout. Ale vedle formalit je tu i něco osobnějšího: zachovat vzpomínku na Vašeho blízkého pro celou rodinu.

Vytvořte stránku vzpomínek na Kinmory — místo, kde můžete sdílet fotografie, příběhy a společné zážitky. Přístup má kdokoli z rodiny, odkudkoli na světě.

Vytvořit stránku vzpomínek na Kinmory